Nastavení Země původní

Vše co bylo původně navrženo pro Zem, bylo k jejímu správnému chodu, aby nic ničemu neškodilo, všechny částice se podporovaly a ani jedna částice nikdy nešla proti jiné částici, proto otázkou zůstává, proč se to, co bylo původně správně pro Zem navrženo, zvrhlo do opaku škodit si navzájem …IQ vysvetleni vzduch1
 

Nastavení Země

All | # A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z | Submit a name
There are currently 2 names in this directory
Energie na Zemi
Veškerá energie na Zemi je v koloběhu, což znamená, že Země si veškerou energii a to v hlavní míře energie přijaté ze slunce, drží ve své síti magnetického pole.

Mráz na Zemi
Aktuální vysvětlení nastavení veškerého mrazu na Zemi objasňuje, že mráz je pouze netečností Atomů obsažených ve vzduchu ke všem Atomům, které se v prostředí vzduchu nacházejí protože je přestává třít a všechny živé struktury, které nemají kůži vybavenu tepelnou termoregulací s izolací, jenž by teplo tělům uchovalo či naopak odvádělo proti přehřátí v horku, ale místo toho se živé struktury buď obalují srstí, oděvem a stále spoléhají na tření od vzduchu, tak v mrazu ztrácejí rychle svoje Atomové teplo a to způsobuje takto závislým živým strukturám zmrznutí. Stačí tedy aby vše živé mělo přímo kůži s tepelnou izolací doplněnou termoregulací a v mrazu nic živého nezmrzne a v horku zase nezahoří ... Dle záznamu v jedné z nejrozšířenější z knih na Zemi se bosé nohy mazaly olejem, ale vůbec není špatné k němu přidat i rozpuštěný přírodní vosk, onu emulzi dobře promíchat, ovonět aroma olejíčkem a jak vychladne do podoby krému, je na světě balzám pro tepelnou izolaci přímo pro kůži ... Vyzkoušeno, funguje to a nohám i rukám je i v mrazu teplo ... Mráz na Zemi způsobuje nastavení plynů vzduchu pro různá místa na Zemi a různá roční období a to plynů dusíku a kyslíku, které mají vlastnost, že v jejich kapalném stavu jiné struktury mrznou. Aby atomy dusíku a kyslíku způsobily na Zemi mrznoucí prostředí, stačí když jejich atomy zvýší svoji hustotu na m3, čímž klesá jejich viskozita vůči všem okolním atomům ve strukturách, které s takto nastaveným vzduchem přijdou do kontaktu, kdy u nízké viskozity je i nízké tření a nízké tření nevytváří potřebné teplo soudržnosti mezi prostředím a všeho v prostředí obsaženého, což způsobuje ono mrznutí všeho, co je závislé na viskozitě tření s okolním prostředím a neobsahuje svoji vlastní dostatečnou viskozitu tření k tomu, aby snížená viskozita v prostředí vzduchu nezpůsobovala u nedostatečně samo viskózních struktur mrznutí. Proto se v mrazu používají izolační obaly, které nahrazují chybějící tření s prostředím a pro zajištění nezmrznutí vody se do ní přidávají nemrznoucí směsi, které mají vyšší viskozitu nežli má voda, čímž vytváří ono vlastní potřebné tření nezávislé na tření s okolím a proto jsou nemrznoucí kapaliny více odolné vůči mrazu nežli voda. Doložky: Viskozita vody je sice asi 100krát větší než viskozita vzduchu, ale proti zmrznutí tato viskozita nestačí. Viskozita plynů stoupá s rostoucí teplotou a klesá se snižující teplotou, čímž se plyny odlišují od viskozity kapalin, u nichž viskozita s rostoucí teplotou klesá, protože pokud by si svoji viskozitu kapaliny ponechaly, tak by u nich zvyšující se viskozita a tření v okolí, způsobila výbuch, kvůli zvýšenému podílu vzájemného tření. Vzduch v prostředí Země je směs plynů tvořící atmosféru (plynný obal Země). Vzduch má vliv na všechny chemické proměny jak v nerostné přírodě, tak i v živých organismech, protože jim vytváří kontaktní a součinný obal. Složení vzduchu Složení suchého vzduchu Látka Objemová % Hmotnostní % N2 78,084 % 75,51 % O2 20,946 % 23,16 % Ar 0,934 % 1,28 % CO2 0,033 % 0,05 % Ne 0,001 818 % 0,001 212 % He 0,000 524 % 0,000 072 % CH4 0,000 2 % 0,000 1 % Kr 0,000 114 % 0,000 3 % N2O 0,000 05 % 0,000 05 % H2 0,000 05 % 0,000 001 % Xe 0,000 008 7 % 0,000 04 % Fyzikální vlastnosti vzduchu Fyzikální vlastnosti vzduchu při 0 °C a 1,013 25 barVlastnost Jednotka Rozměr Hodnota Molová hmotnost M kg/kmol 28,96 Molový objem v0 m3/kmol 22,40 Plynová konstanta R J/kg.K 287,10 Hustota ρ0 kg/m3 1,29 Měrná tepelná kapacita (0 °C) cp kJ/kg.K 1,01 Měrná tepelná kapacita (0 °C) cv kJ/kg.K 0,72 Izoentropický exponent κ=cp/cv - 1,40 Teplota tání Tt °C -213,4 Teplota varu Tv °C -194,5 Hustota vzduchu Hustota suchého vzduchuTeplota [°C] Hustota [kg.m-3] -50 1,582 6 -40 1,514 7 -30 1,452 4 -20 1,395 1 -10 1,342 0 0 1,295 9 5 1,269 7 10 1,247 2 15 1,225 6 20 1,204 7 21 1,200 6 22 1,196 5 23 1,192 5 24 1,188 5 25 1,184 5 30 1,164 9 35 1,146 0 40 1,127 7 45 1,110 0 50 1,092 8 55 1,076 2 60 1,060 0 65 1,044 4 70 1,029 2 Viskozita vzduchu Viskozita vzduchu při 1,013 25 bar Teplota [°C] Dynamická viskozita [Pa.s] Kinematická viskozita [m2.s-1] 0 1,71.10-5 1,33.10-5 50 1,95.10-5 1,79.10-5 100 2,17.10-5 2,30.10-5 150 2,38.10-5 2,85.10-5 200 2,57.10-5 3,45.10-5 250 2,75.10-5 4,08.10-5 300 2,93.10-5 4,75.10-5 400 3,25.10-5 6,20.10-5 500 3,55.10-5 7,77.10-5 Dynamická a kinematická viskozita vzduchu v závislosti na teplotě Dynamická viskozita všech plynů Tabulka uvádí dynamické viskozity různých plynů: Plyn η0.10-6 [Pa.s] Acetylen 9,35 Amoniak 9,18 Argon 20,96 Dusík 17,07 Ethan 8,48 Ethen 9,07 Chlor 12,97 Chlorovodík 13,85 Kyslík 18,9 Methan 10,26 Oxid dusnatý 17,8 Oxid dusný 13,5 Oxid siřičitý 11,58 Oxid uhelnatý 16,6 Oxid uhličitý 13,9 Sirovodík 11,66 Vodík 8,35 Vzduch (bez CO2) 17,1 Viskozita vody, nemrznoucích kapalin a solí: Při teplotě 0 °C má voda hodnotu 1,788 mm 2 /s , směsi etylenglykolů pro bod tuhnutí –15 °C 4,7 mm 2 /s, směs propylenglykolů 9,2 mm 2 /s a organických solí např. Pekasol 2000 2,45 mm 2 /s.


Submit a name